Vznik českého hasičského sboru v Jabloneckých Pasekách
Český hasičský sbor v Jabloneckých Pasekách byl založen teprve po druhé světové válce 17. prosince 1945. Jeho prvním velitelem byl Augustin Dudycha.
Na ustavující valné hromadě, která se konala 17. prosince 1945, bylo ustaveno jeho vedení: starostou byl zvolen Josef Mazánek, jednatelem Hugo Volf, velitelem Josef Vlk .Požární sbor tvořilo 23 činných členů.
Organizace zde tedy byla, chybělo však řádné technické vybavení, především vozidlo. Ve zbrojnici sice stálo osobní auto, to se však naprosto nedalo používat jako výjezdové. Bylo tu však obrovské nadšení členů sboru, kteří spojili ruce k tomu, aby se technické zařízení postupně zlepšovalo. Rozhodli se proto zakoupit od Fondu národní obnovy vrak nákladního automobilu. S velkým a obětavým úsilím jej členové sboru přestavěli na oplachtované auto sloužící pro hasičské účely. K postranicím nainstalovali lavice s úložním prostorem, v němž byly přepravovány hadice a ostatní nářadí. Na výdaje spojené s rekonstrukcí původního vraku uspořádali členové v obci veřejnou sbírku, která vynesla 19.888,50 Kčs. A že práci provedli svědomitě, o tom svědčí skutečnost, že upravený požární automobil v roce 1955 převzal sbor z Rádla, jemuž vozidlo ještě dlouho sloužilo.
Takový byl tedy začátek českého hasičského sboru …
Z činnosti hasičského (požárního) sboru
1946
– Organizace se zaměřila na získávání dalších činných členů.
– V létě členové sboru brigádnicky vyčistili všechny vodní nádrže v obci.
– Členové sboru zasáhli při požáru firmy Zappe v Jabloneckých Pasekách, dále v Horním Maxově a ve Vratislavicích.
1947
– Sbor zasahoval při požáru firmy Jäger v Jablonci nad Nisou a třikrát při požárech v Nové Vsi n. N.
1948
– Pro naprostý nedostatek pracovních a cvičebních obleků bylo zakoupeno 15 stejnokrojů barvy khaki.
– Pro lepší zajištění požární bezpečnosti podniků zakoupil sbor společně s MNV hasicí přístroje.
– Od liberecké pobočky Fondu národní obnovy získal sbor karoserii z automobilu Praga RN, kterou členové sboru namontovali na německý vojenský tahač Stoewer, jehož podvozek museli přitom o 61 cm prodloužit.
– V srpnu uspořádal sbor exkurzi v ústředí pražských požárních sborů, odkud si členové přivezli mnoho užitečných poznatků.
– Je třeba se zmínit i o chybném rozhodnutí sboru odevzdat do sběru barevných kovů dvě historické ruční stříkačky v rámci celostátní akce „Hasičstvo sobě“.
1949
– V průběhu roku byl sbor volán k několika požárům založeným v opuštěných obytných domcích.
– Smolným dnem by se dal nazvat 19. duben, kdy při cestě k požáru došlo k nešťastné srážce našeho vozidla Praga AN, jež mělo ve vleku stříkačku Flader, s jiným požárním vozem. Výsledkem srážky bylo to, že naše vozidlo nebylo schopno další jízdy. Stříkačka byla dopravena k požáru koňským spřežením. Při hašení však došlo k zadření motoru a utržení ojnice. (Po čase nám Veřejný požární útvar v Jablonci n.N. zapůjčil starý německý stroj Linzer; tato stříkačka se potom vozila na opraveném voze Praga AN.)
– Další požár 18. srpna byl založen v obydleném domku. Kromě obyvatel se podařilo z domku čp. 23 zachránit před plameny jen nábytek.
– Požár 29. srpna vznikl v domku č. 146 naproti sokolovně. Společně s VPÚ se podařilo požár zdolat dříve než pronikl střechou. Při jeho likvidaci byl objasněn jeden ze způsobů zakládání požárů.
– Zástupce velitele Josef Čejka a strojník Antonín Jindrák absolvovali odborný kurs a umístili se na prvních místech mezi 27 účastníky.
– Zvláštní pozornost byla věnována opravám zbrojnice, při nichž 20 členů odpracovalo 3111 brigádnických hodin. Prvenství získal Antonín Jindrák se 443 hodinami.
1950
– Činnost brzdila okolnost, že sbor neměl svou vlastní stříkačku. Proto mu byla v létě přidělena motorová stříkačka PS 8 značky Stratílek. Stříkačku zakoupil MNV za 86.000,-Kčs.
– Všichni členové se zúčastňovali žňových hlídek.
– Po celý rok pracovali členové na opravě požárního vozidla a výzbroje. Mnoho hodin odpracovali také na opravě zbrojnice, zejména při nátěrech dveří a oken.
– Sbor uspořádal úspěšné exkurze u požárních útvarů v Liberci a v Ústí nad Labem.
1951
– Dne 8. března se konala ustavující valná hromada „Místní jednoty Československého svazu hasičstva“.
1952
– Sbor vyjel k několika požárům v okolí.
– Členové se zúčastňovali žňových hlídek.
– Došlo ke zprovoznění tahače Stoewer zásluhou vytrvalého pracovního úsilí B. Kočárka, A. Jindráka, J. Süssera, J. Huška, J. Stuchlého, I. Bušky, J. Eliáše, M. Milfajta, K. Voplakala a dalších.
– Svaz hasičstva byl přejmenován na Svaz požární ochrany.
1954
– Zakládání požárů, jak tomu bylo v prvních poválečných letech, prakticky ustalo. K požárům se vyjíždí již jen jednou až dvakrát do roka.
– Pro udržení aktivity a zájmu o požární ochranu se mladí členové zapojují do požárnických soutěží, které se svým charakterem stávají brzy přitažlivými. Muži našeho sboru se zúčastnili soutěže poprvé a skončili v okresním kole sedmí. Výrazného úspěchu dosáhli žáci, kteří se v krajském kole v Liberci umístili na druhém místě.
1955
– V přípravě na soutěž bylo 5 družstev: muži, ženy, žákyně, mladší a starší žáci. Přípravu příznivě ovlivnila zimní cvičení v sokolovně, na jaře pokračovala příprava venku. Poctivá snaha a vůle přinesly své. Všech pět družstev postoupilo do krajského kola. Tam obsadili muži ve své kategorii první místo a ženy dokonce získaly putovní standartu za absolutní vítězství. Žákyně byly druhé, žáci skončili na třetím a pátém místě.
– V celostátním kole v Brně se muži umístili na 6. místě a ženy na 7. místě vždy mezi 20 družstvy. Na tomto historickém úspěchu se podílela družstva v tomto složení:
muži: Jan Bobek, Dobroslav Vele, Miroslav Vele, Ignác Buška, Ladislav Mejsnar, Jan Eliáš, František Hoření, Bohuslav Kočárek a strojník Vladimír Boula.
ženy: Dana Mejsnarová, Líza Kruschová, Eva Eliášová, Helena Kočárková, Libuše Bobková, Margita Vacardová, Marie Valentová, Milada Eliášová a strojnice Miluše Hoření.
1956
– V tomto roce probíhaly soutěže jen do okresního kola, v němž se naše družstva umístila na prvních místech.
– Již dlouhou dobu ležely u zbrojnice traverzy na podstropení garáže. Nyní přišel šťastný nápad: postavit na ně celé patro, aby se získalo více prostoru, především pro schůzovní činnost. Elán opět přinesl úspěch:
1. října se započalo se stavbou a Silvestr se již slavil v nových prostorách v 1. patře. O výstavbu se nejvíce zasloužili členové: Bohuslav Kočárek, František Hoření, Josef Čejka, Jan Bobek, Ignác Buška, Antonín Jindrák, Jan Eliáš a další.
1957
– Náš sbor byl pověřen uspořádáním okrskového kola soutěže v Jabloneckých Pasekách. Na úpravě cvičiště v místě dnešní teplárny odpracovali požárníci více než 2000 hodin.
– Naše požární družstva opět získala v soutěžích prvenství.
1958
– Okrskovým kolem prošla družstva mužů a žen bez zakolísání.
– V okresním kole obě družstva zvítězila a muži získali definitivně pohár Okresního výboru Svazu požární ochrany.
1959
– V tomto roce se opět uskutečnila krajská a celostátní kola soutěží. Do krajského kola tentokrát postoupily jen ženy, když muži zůstali o pouhou vteřinu za svými přemožiteli z Kokonína (ti po vítězství v kraji postoupili do celostátního kola v Bratislavě).
– Krajské kolo probíhalo tehdy v Březině a zde i ženy skončily, ač jde o neuvěřitelnou náhodu, rovněž o smolnou vteřinu na druhém místě.
1960 – 1961
– Dochází ke generačním problémům a tím i k osobním, rodinným, někde i zdravotním komplikacím. Ženy začaly postupně ztrácet své dřívější pozice v soutěžích. Muži se v okresních kolech umisťovali na prvním, nejhůře druhém místě. Z žáků a žákyň vyrostli dorostenci – začala nová éra sboru.
1962
– Po zrušení organizace dobrovolných požárníků města Jablonce nad Nisou převzal náš sbor nepojízdný Mercedes (vůz měl zničený diferenciál). Podařilo se sice koupit za 1.500,-Kčs od bývalého autodopravce celou zadní nápravu, ta však měla o 15 cmvětší rozchod. A tak opět přibyla práce osvědčeným členům sboru.
1963
– Družstvo dorostenek se v celostátním kole soutěže umístilo na vynikajícím 3. místě.
Složení družstva: Löwová, Nováková, Štrupová, Větrovcová, Kočárková, Vojířová, Klímová, Weishäutelová, Klimeš, Salaba.
– Byla dokončena oprava vozidla Mercedes.
1964
– Členové sboru se zúčastnili soutěže „100 let založení požární ochrany“.
1965 – 1966
– Muži se umístili v okresním kole soutěže na 2. místě.
1967
– Podařilo se vyměnit vozidlo Mercedes za vůz Tatra 805.
1969
– Došlo k mimořádné a těžké události – vozidlo bylo odcizeno a těžce poškozeno. Odcizil je mladistvý zájemce, který předtím přihlížel cvičení. Tajně si odjistil zvnitřku vrata zbrojnice a v noci odjel s autem k Černé Studnici. V zatáčce v lese havaroval. Přitom praskl rám, rozbila se baterie a vznikly další vážné škody.
1970 – 1972
– Těžké poškození vozidla spolu s kritickým nedostatkem členů způsobilo, že se sbor dostal do krize. Nastává útlum, činnost je minimální. V roce 1971 měla organizace jen 11 činných a 6 přispívajících členů. Z celkového počtu se sotva 5 členů podílelo na pravidelné práci. Vozidlo jsme až do jeho úplné likvidace používali pouze pro výjezdy k požárům a to ještě bez dokladů a na vlastní riziko.
1973
– Sbor dosud trpěl nedostatkem činných členů, proto se jen s námahou podařilo sestavit jedno družstvo mužů. To se však v okrskovém kole umístilo na solidním 2. místě.
– Činnost sboru ztěžoval výkop pro stavbu topného kanálu, který, i když přechodně, blokoval výjezd vozidla ze zbrojnice a značně komplikoval i pěší vstup.
– U požáru byla zásahová jednotka pouze jednou a to v objektu Severočeských dřevařských závodů v Jablonci n. N. Na požářiště se v noci dostavila jako jedna z prvních a dostala od uvedeného podniku poděkování za vzorný a obětavý zásah.
1974
– Okresní stavební podnik provedl generální opravu elektroinstalace ve zbrojnici.
– Družstvo mužů skončilo v okrskovém kole soutěže na 3. místě.
– Činnost opět brzdily práce před zbrojnicí. Sbor vyjel jen ke dvěma menším požárům. Musel odmítnout pomoc při požáru Společenského domu, protože výjezd ze zbrojnice byl zatarasen materiálem stavebního podniku. Je až neuvěřitelné, že veškeré intervence v tomto směru zůstaly bez odezvy.
1975
– V srpnu konečně Průmstav Pardubice vyklidil prostor před zbrojnicí.
– Hlavním úkolem pro zvýšení akceschopnosti jednotky bylo zajištění provozuschopného vozidla, neboť dosavadní vůz Tatra 805 nebyl již schopen sloužit svému účelu.
1976
– Na počátku roku se podařilo získat od vojenské správy v Nitře ojeté vozidlo T 805. Jeho úprava pro potřeby požárního sboru stála členy stovky hodin práce. Závod Elektro-Praga pak věnoval do trvalého užívání vlek pro stříkačku a nářadí. Tyto základní skutečnosti pomohly k rozhodnému obratu v práci požárního sboru.
– V průběhu roku sbor zlikvidoval dva menší požáry lesního porostu způsobené jiskrami z vlaku.
– Byly ustaveny kolektivy socialistické péče o požární techniku a budovu požární zbrojnice.
– Podařilo se získat vhodné vedoucí a založit kroužek mládeže. Sotva tři týdny po založení se zúčastnil soutěže a mezi 21 účastníky se umístil na dobrém 15. místě.
– V červnu, při požáru seníku JZD Lučany, tragicky zahynul Ladislav Bartoš, který patřil dlouhá léta k nejaktivnějším členům naší organizace.
1977
– Za pomoci n. p. Bižuterie bylo v objektu zbrojnice vybudováno ústřední topení. Materiál zakoupila výtopna a veškeré svářečské práce provedl Jaroslav Vojtěch. Pro nepochopení n. p. Benzina se však nepodařilo topení zapojit.
– Aktivně pracoval kroužek mladých požárníků. Pravidelně jednou týdně se scházel pod vedením pí. Bartoníčkové a pí. Vojtěchové a systematicky se připravoval na soutěž. Účastnil se i kulturních akcí a besed.
– V květnu se uskutečnil úspěšný zájezd k Veřejnému požárnímu útvaru v Praze.
– V červenci nám přidělil štáb Civilní obrany starší stříkačku PS 12.
– V průběhu roku sbor zasahoval u třech požárů, z toho jednou ve Vrkoslavicích a jednou v Proseči.
1978
– Dne 2. ledna vypukl velmi nebezpečný požár bytu ve věžovém domě. Karel Pour jej rozhodným zákrokem sám zlikvidoval. Byl za to odměněn čestným uznáním ONV. Okresní výbor Svazu požární ochrany mu udělil odznak za příkladnou práci.
– Na podzim byl proveden výkop pro vodovod. Ulice byla průjezdná již v den provedení výkopu a za 4 dny již tekla voda. Při brigádě však došlo k poškození telefonního kabelu. Dva roky trvalo, než byl případ uzavřen. MěstNV byl nucen zaplatit pokutu ve výši 10.000,-Kčs.
1979
– Opět se vyskytly potíže s technikou. Nejprve bylo pro špatný technický stav vyřazeno požární vozidlo. Uvést je alespoň do nouzového provozního stavu bez náhradních dílů bylo skutečné umění. Hlavní zásluhu na tom měl Ivan Dribňák. V opravě byly i stříkačky PS 8 a PS 12.
– Na podzim se podařilo zajistit generální opravu motoru auta.
– V květnu se uskutečnil nultý ročník „Memoriálu Ladislava Mejsnara“, našeho bývalého člena, který tragicky zahynul při horolezecké výpravě v Peru. Pro memoriál získala organizace tři krásné poháry.
– Zbrojnice se stala na několik měsíců staveništěm, protože se prováděla generální oprava střechy.
– Po dohodě s n. p. Benzina došlo v srpnu k napojení ústředního topení na parovod. Tím dochází k zásadnímu obratu v podmínkách pro činnost organizace a zvýšení akceschopnosti požárního družstva.
1980
– 31. května, v den 10. výročí tragédie v Peru, se uskutečnil 1. ročník „Memoriálu Ladislava Mejsnera“. Záštitu převzal MěstNV v Jablonci nad Nisou.
– Tradičně dobré výsledky vykazoval kroužek Mladých požárníků.
– Jaroslav Vojtěch zahájil systematickou práci s dorostem.
– Za trvalou aktivitu byl sbor vybaven novým požárním vozem „DVS 12 – A 30“. Zajíždění vozu se využilo k uspořádání výletů pro mladé požárníky.
– Bylo nutno „zaběhnout“ i novou stříkačku PS 12. Výhradní zásluhu na tom měl Ivan Dribňák.
1981
– Díky spolupráci s občanskými výbory č. 7 a 30 a s vedením teplárny probíhal, jako již několik let, úspěšný sběr kovového šrotu, který je i v současnosti hlavním zdrojem příjmů organizace.
1982
– 30. dubna organizace požární ochrany společně s Českým svazem žen pálili vatru.
– Tradičně dobře pracují družstva mladých požárníků a dorostu.
– Při údržbě požárnického zařízení bylo odpracováno 3873 brigádnických hodin.
1983
– Od tohoto roku věnuje organizace každému nově narozenému dítěti našeho člena vkladní knížku s vkladem 200,- Kčs.
– V létě členové svépomocí vyměnili vrata u zbrojnice a ze starých zhotovili přístřešek na uskladnění pomůcek a materiálu pro požárnické soutěže.
– Mladí požárníci – starší chlapci postoupili v soutěži „Plamen“ do krajského kola, kde se umístili na 4. místě.
– Při údržbě požárnického zařízení bylo odpracováno 3880 brigádnických hodin.
– Sbor aktivně zasahoval u 5 požárů a třikrát byl povolán jako záloha Veřejného požárního útvaru v Jablonci n. N.
1984
– Zásahová jednotka třikrát zasahovala u požáru a jednou měla pohotovost na VPÚ.
– Díky pochopení MěstNV byly v sále vyměněny parkety a nábytek. Mladí členové sboru brigádnicky vymalovali všechny prostory.
– Od tohoto roku se tradují oslavy Mezinárodního dne žen pro naše členky a manželky našich členů.
– Mladí požárníci se v krajském kole soutěže „Plamen“ umístili na dobrém 4. místě.
1985
– Naše organizace má nyní 43 členů, z toho je 9 žen.
– 28. června se ve zbrojnici konalo setkání s bývalými účastníky soutěže pořádané v Sýkořicích před 30 lety.
– Mladí požárníci se v krajském kole soutěže „Plamen“ v Ústí n. L. umístili na vynikajícím 3. místě.
– Za celoroční dobrou práci byl oddíl MP odměněn dvěma zájezdy: v dubnu do Prahy k VPÚ a do Domu čsl. dětí, v září pak byly cílem zájezdu pevnost Dobrošov, Ústřední škola požární ochrany v Bílých Poličanech a ZOO ve Dvoře Králové.
1986
– Naše oddíly MP patří k nejsilnějším v okrese. Ve čtyřech kolektivech je zapojeno 40 dětí. Umístění v soutěži „Plamen“: mladší žáci 1., 5. a 6. místo, starší žáci 2. místo.
– Dorost má dva kolektivy. Chlapci i dívky se v krajském kole soutěže umístili shodně na 2. místech.
– Členové organizace odevzdali do sběru 25500 kg kovového šrotu.
– V socialistické soutěži dobrovolných požárních sborů na území města vyhodnotil MěstNV již po osmé za sebou naši organizaci. V soutěži MěstV NF jsme získali opět 1. místo a putovní standartu.
– Počet členů naší organizace dosáhl čísla 49.
1987
– V krajském kole soutěže získali dorostenci 2. místo, dorostenky se umístily dokonce na 1. místě. Dodatečně pak pořadatelé dorostenkám oznámili, že se rozhodčí zmýlili a určili za vítězky soutěžící z Krupky.
– Dorostenci vyhráli soutěž v rámci „Memoriálu Ladislava Mejsnara“.
1988
– Sbor zasahoval u dvou požárů.
– „Memoriál Ladislava Mejsnara“ byl uspořádán na stadionu „V břízkách“. Dorostenci získali putovní pohár již do trvalého držení.
– Do soutěží požárních družstev se zapojili muži, ženy a dorostenky. Dorostenky se probojovaly do krajského kola, v němž získaly opět 2. místo.
– Oddíl MP se umístil v krajském kole na 4. místě.
– Za vzornou činnost byl uspořádán pro mladší oddíl MP třídenní pobyt na Bukovině, pro dorost a starší žáky třídenní pobyt v Harrachově.
– Členstvo dosáhlo počtu 51, z toho bylo 17 žen.
1989
– Družstvo dorostenců zaniklo – přestárlo.
– Oddíl MP postoupil do krajského kola soutěže „Plamen“ a obsadil 3. místo. Mladé požárníky již déle než 10 let obětavě vedou Helena Bartoníčková a Helena Vojtěchová.
– Dorostenky se v soutěži probojovaly do krajského kola, kde se umístily na 3. místě.
– V tomto roce byl uspořádán již desátý, jubilejní ročník „Memoriálu Ladislava Mejsnara“. Zvítězily v něm naše dorostenky.
